Název katastr je odvozen z latiny od slova CAPISTRATUM - berní soupis hlav, čímž je vyjádřeno to, že původně sloužil jen k berním účelům.

Počátek dnešního novodobého katastru nemovitostí byl položen nejvyšším patentem rakouského císaře Františka I. ze dne 23.12.1817 o dani pozemkové a vyměření půdy. Jeho základem byl přesný soupis a geodetické vyměření veškeré půdy, tzv. stabilní katastr.

Podrobné měření bylo realizováno ve většině případů grafickým protínáním a na Moravě probíhalo v letech 1824-1836. V roce 1896 byl katastr revidován a od roku 1898 bylo i v katastru zavedeno používání metrické míry.

Zrušení patrimoniálních úřadů, které společně s magistráty pečovaly o vybírání daní, si vyžádalo reorganizaci celé finanční správy. V roce 1855 byl v Tišnově zřízen smíšený okresní úřad, kde byla v I. instanci spojena soudní a politická správa. V každém politickém okrese se uchovávala katastrální akta u berního úřadu. Z důvodu udržování zápisu pozemkového katastru v souladu se skutečným stavem v přírodě byl vydán zákon č. 83 z 25.5.1883 ř.z. "O evidenci katastru daně pozemkové".

V roce 1896 bylo zřízeno Okresní hejtmanství v Tišnove, jež podléhalo Zemskému finančnímu ředitelství v Brně, které zřizovalo pro jednotlivé berní okresy měřické úřady. Dokládají to texty razítek: "c.k. Evidence katastru pro daň pozemkovou v Brně II" na snímcích katastrálních map, uložených ve sbírkách listin Okresního soudu v Tišnove z let 1896 - 1900, kde je nejčastěji uváděné jméno Melichar. Od roku 1901 měl již úřad charakter správního pozemkového úřadu I. stolice a na snímcích katastrálních map, vydaných v Tišnově, se objevují razítka s nápisem: "c.k. Evidence katastru daně pozemkové v Tišnove". Zde již působili evidenční geometři a jejich pomocníci, kteří také zaměřovali změny a udržovali mapy v souladu se skutečností.

Dá se říci, že od tohoto roku působil v Tišnově katastrální úřad, i když se takto ješte nejmenoval. Z dochované měřické dokumentace zde působil minimálně v letech 1906 až 1912 c.k. evidenční vrchní geometr Antonín Macháček. Kromě úředníků pozemkového katastru přispívali k souladu katastru se skutečným stavem v terénu zejména úředně autorizovaní geometři, např., jak je uvedeno na měřické dokumentaci v roce 1900, "inženýr František Lang c.k. evidenční geometr ve výslužbě a úředně oprávněný přísežný civilní geometr v Brně".

V meziválečném období se úřad jmenoval zpočátku "Evidence katastru daně pozemkové v Tišnove" a od platnosti katastrálního zákona č. 177/1927 Sb. v roce 1928 Katastrální měřický úřad v Tišnově. V tomto období se objevují na mapových snímcích jména úředníků, jako měřický rada Vláčil nebo měřický komisař Kotík. Minimálně od roku 1907 se na měřické dokumentaci objevuje jméno známého geodeta v Tišnově - "Čeněk Vondráš, úředně oprávněný civilní geometr, technická kancelář pro práce zeměměřické".

V roce 1950 se změnil katastrální měřický úřad na zeměměřické oddělení Okresního národního výboru v Tišnově a od 1.ledna 1954 zřízením Ústřední správy geodézie a kartografie bylo toto oddělení pod názvem okresní měřické stredisko (OMS) podřízeno Oblastnímu ústavu geodézie a kartografie v Brně.

Další změna názvu byla v roce 1960, kdy vzniklo Stredisko geodézie Brno-venkov a v Tišnově měřický oddíl. Tento název vydržel až do konce roku 1992 a od 1.1.1993 se vrátilo pojmenování Katastrální úřad Brno-venkov - pracovište Tišnov, které vydrželo zhruba ve stejném oznacení až do r. 2006, kdy byl celý odloučený odbor přestěhován do nové budovy v Brně.

V poválečném období se na místech vedoucích pracovníků objevují pánové Bedřich Falkovský, Josef Pokorný, Mrkos, Jaroslav Vondráš, Bohuslav Volný, paní Ludmila Wágnerová a dále pánové Hanák, Slabý a od roku 1986 až do konce působnosti úřadu v Tišnově pan Radim Reimer.

Závěrem lze říci, že katastrání úřad v různých podobách a názvech působil v Tišnově 105 roků a úspešně sloužil a pomáhal mnoha generacím obyvatel Tišnovska.